logotype

skenování0001.jpg

Frgál – koláč o průměru 32 cm s náplní hruškovou, tvarohovou, makovou nebo povidlovou, zdobený posypkou a politý máslem. To je stručná charakteristika jednoho z nejslavnějších symbolů Valašska. Nejstarší písemné zmínky o tomto druhu koláče pocházejí z roku 1826, ale jeho historie je bezesporu mnohem delší.

Vdolky sskenování0003.jpge pekly jen při významných příležitostech jako byly Velikonoce, Vánoce, svatodušní svátky a hody. Ke slovu přicházely také na svatbě a křtinách. Hospodyně je pekly vždy den před svátkem a pečlivě střežily, aby se na stůl dostaly až ve správný čas.

Pečení vyžadovalo velkou zkušenost a zručnost. Jednotlivé suroviny se přidávaly „od oka“ a také podle momentální situace domácnosti. Těsto se zadělávalo z pšeničné, ale také z žitné mouky, mléko někdy nahradila pouze voda. Po vykynutí se vyvalovaly bochánky těsta do patřičného tvaru tak, aby těsto uprostřed bylo tenké, po krajích vyšší. Poté se na koláč natřela náplň, kterou překryla posýpka. A pak už koláč putoval do rozpálené pece. V bohatých rodinách jej podložiliskenování0004.jpg papírem, jinde jen podsypali šrotovanou moukou, otrubami nebo jen plevami. Do pece se vdolky sázely jako chleba. Po vytažení hospodyně každý očistila, okraje potřela mlékem a náplň pokapala rozpuštěným máslem.

Nejoblíbenější náplní byla vždy hrušková povidla. Speciálně pro její výrobu pěstovali na Valašsku zvláštní odrůdu hrušek, lidově označovaných jako „škaredky“. Vzrůstem malé hruštičky se sušily, před použitím máčely, vařily a rozemleté dochucovaly kořením a cukrem.

Když se neurodilo ovoce, pekly hospodyně i vdolek „zelňák“. Jeho náplň připravovaly z čerstvého nebo kyselého zelí, které se dochucovalo pepřem a majoránkou.

A proč se valašskému vdolku neřekne jinak než frgál? Naše hospodyňky byly víc než skromné. Když nesly na stůl koláče, vždy podotkly, že se tentokrát moc nevyvedly, že jsou to jen takové frgály.

 

 

 

2017  Kurzy pečení  globbers joomla templates